Jak se žije ptákům v zimě?

Sýkory koňadry na krmítku / Foto: V. Kohoutková

09. 01. 2010
Konec roku je pro nás časem, kdy si schovaní v teple užíváme hojnosti svátečního stolu. I když fouká severák nebo je náledí, je nám doma dobře. Zato zpěvní ptáci mají v zimě spoustu starostí se sháněním potravy i úkrytu před mrazivým a nevlídným počasím. Zvlášť v těchto dnech to mají velmi těžké – napadlo hodně sněhu a navíc je sníh pokryt tvrdou ledovou krustou.

Po odletu tažných ptáků krajina a zahrady neosiří – až do jara s námi zůstanou ptáci stálí, a dokonce se z lesů a luk přesunou blíž k lidským obydlím. Do teplých krajů odlétají tedy ptáci, jejichž potravou je převážně hmyz, a naopak zde zůstávají ptáci živící se semeny nebo takoví hmyzožraví, kteří změní jídelníček a v zimě se spokojí s rostlinnou stravou. Naše pěstěné zahrady s perfektními trávníky a stříhanými živými ploty nejsou ideálním prostředím pro úkryt a hnízdění ptáků. Navíc používání postřiků k hubení hmyzu ubírá potravu jak dospělým ptákům, tak i jejich mláďatům.

O přikrmování ptáků v zimě se vedou spory už spoustu let. Někteří tvrdí, že se nemá zasahovat do života ptáků ani v zimě, přirozeným výběrem že přežijí ti nejsilnější. Jiní jsou toho názoru, že je potřeba pomoci, když už jsme ptáky připravili o dost životního prostoru.

Pokud se rozhodnete pomoci v zimě ptákům ve shánění potravy, postavte jim krmítko. Zvolte libovolný tvar a vzhled (ptákům je to totiž úplně jedno), umístěte je někde v závětří nebo opatřete alespoň jednou závětrnou stěnou. Podmínkou je, aby nebylo v dosahu koček: bývá dost smutné, přilákáte-li prokřehlé ptáky na krmítko a tam si na nich smlsne vypasený kocour… Pozorovat z okna hemžení na krmítku je příjemná zábava nejen pro děti – budete se možná divit, kdo k vám do zahrady zavítá.

Nejlepším a nejvydatnějším zdrojem energie jsou semena slunečnic. Milují je sýkorky i brhlíci (v zimě obdivuhodně přejdou z „živočišné“ potravy na rostlinnou), pochutnají si kosové a kupodivu i sojky. Pro menší ptáčky, jako je střízlík nebo drobné modřinky, je vhodnějším krmivem například proso, ovesné vločky, trhané krupky nebo hrubá krupice. Sýkory i strakapoud přivítají zavěšený hovězí lůj nebo sádlo, případně můžete jak lůj, tak i sádlo roztavit a smíchat se semeny a vzniklou směsí naplnit květináč či plastový kelímek. Květináč i s obsahem zavěsíte, plastový kelímek poslouží jako forma – po vystydnutí lze jeho obsah upevnit na větev nebo vložit do řídké síťky a zavěsit.

V žádném případě nedávejte ptákům do krmítka zbytky z kynutého pečiva – nemají žaludek takové potravě přizpůsobený. Nedávejte jim nic kořeněného, soleného, žádné zbytky od smažených řízků ani starý salát od štědrovečerní večeře. Odřezky z uzeného kolena a klobás také do krmítka nepatří, drobky z cukroví raději vyhoďte do koše.

Nevzhledná jablka si na sváteční stůl nedáte, a pokud jste je nerozstrouhali do štrúdlu, dejte je kosům a kvíčalám, uvidíte, jak rychle si o této pochoutce povědí mezi sebou.

Nač byste neměli v žádném případě zapomenout, je voda. Ano, v zimě mají ptáčci krom hladu i žízeň, a vzhledem k tomu, že je často mráz, nemohou jim posloužit obvyklé zdroje vody. Dopřejte jim proto menší mističku s vlažnou vodou – a tu doplňujte nejlépe několikrát za den.

Pozorovat ptáky v zimě je báječná věc. Stromy nemají listí a ptáci jsou na větvích krásně vidět. Tolik druhů ptáků byste možná ani nečekali, některé snad ani neznáte. Budete překvapeni: z lesa přiletí několik druhů sýkorek, brhlík, některý ze strakapoudů, zelená žluna, sojka či datel. Pěnice a kosové jsou patrně vaši nejbližší sousedé od jara, objevit se může i drozd kvíčala.

Ptáci vycítí, jaká zima nás čeká, někteří částečně tažní ani neodlétají každou zimu, takže se můžete v této době setkat třeba se zvonkem nebo dlaskem. Uvidět na stromě hejno barevných hýlů je opravdu zážitek, který zahřeje i v mrazivém dni.

Alena Menclová


 

Zpět diskuse diskuse | počet příspěvků: 4

 
Brhlík / Foto: archiv
Brhlík / Foto: archiv
Drozd / Foto: V. Kohoutková
Drozd / Foto: V. Kohoutková
Kos si pochutnává na bobulích psího vína / Foto: V. Kohoutková
Kos si pochutnává na bobulích psího vína / Foto: V. Kohoutková
Kos černý v chumelenici / Foto: V. Kohoutková
Kos černý v chumelenici / Foto: V. Kohoutková
Dlask tlustozobý v krmítku / Foto:BaF
Dlask tlustozobý v krmítku / Foto:BaF
Hned po sýkorách je nejčastějším návštěvníkem krmítek právě kos / Foto: archiv
Hned po sýkorách je nejčastějším návštěvníkem krmítek právě kos / Foto: archiv
Venkovní krmítko / Foto: archiv
Venkovní krmítko / Foto: archiv
Kosi s bobulemi v zobáčcích / Foto: V. Kohoutková
Kosi s bobulemi v zobáčcích / Foto: V. Kohoutková
Sýkora modřinka / Foto: V. Kohoutková
Sýkora modřinka / Foto: V. Kohoutková
Sýkory koňadry na krmítku / Foto: V. Kohoutková
Sýkory koňadry na krmítku / Foto: V. Kohoutková
Někdy zavítá i strakapoud (vpravo) / Foto: archiv
Někdy zavítá i strakapoud (vpravo) / Foto: archiv
Sýkora koňadra / Foto: V. Kohoutková
Sýkora koňadra / Foto: V. Kohoutková
Sýkora modřinka si pochutnává na loji / Foto: archiv
Sýkora modřinka si pochutnává na loji / Foto: archiv
Sýkorka v současné realitě / Foto: archiv
Sýkorka v současné realitě / Foto: archiv
Nejčastější návštěvníci krmítek – sýkory / Foto: V. Kohoutková
Nejčastější návštěvníci krmítek – sýkory / Foto: V. Kohoutková
Vrabci / Foto: archiv
Vrabci / Foto: archiv
webdesign: Jaytech